Život je otázka, odpověď je způsob života.
Jsme součástí společenství, ve kterém nic nefunguje samostatně, od vesmíru až po buňky našeho těla. Uvědomění si, že jako skupina máme příležitost vytvořit daleko větší přesah, může pomoci k pochopení celého světa. Vše funguje pouze pokud se spojí více jedinců dohromady. Nic na světě nemůže pracovat samo o sobě.
Jsme součástí historie. Jsme součástí milionů let a dalších milionů let se ještě zúčastníme. Jaký to má na nás dopad?
Pokud budeme mít štěstí, dožijeme se 90 let. Máme tedy 4 692 týdnů života, pokud všechno půjde správně a dáme si záležet na svém životním stylu. V České republice se muži dožívají v průměru 76 let a ženy 82 let. Pokud máte už teď 30 let, zbývá vám 3 128 týdnů. Pokud zemřete v 70 letech, máte k dispozici 2 085 týdnů života.
Co jste dělali minulý týden? Pamatujete si více jak 6 zajímavých zážitků?
Lidské bytosti přirozeně hledají jakýkoli smysl. Ovšem žijeme ve světě bez vrozeného smyslu. Jsme malí tvorové s krátkým životem. Během něj narazíme na několik zkušeností, které nemůžeme ovládat, ale buďme za ně vděční. Abychom vyřešili absurditu, je nutné ji přijmout, protože často zužuje to, o co se ve skutečnosti opravdu musíme starat. Jsme pohlceni výběrem a zapomínáme i na další možnosti.
Není nic nezodpovědnějšího než pesimismus.
– Karl Popper
Čím více budeme věřit, že máme život pod kontrolou, tím více se uvolníme. Ovšem paradoxně čím méně se snažíme ovládat své stavy, tím větší kontrolu nad svým životem máme.
Optimistický nihilismus není lékem, ale způsobem, jak se dívat na znepokojující skutečnosti světa, například na smrt, s přijatelnějším postojem. Nemůžeme si vybrat, zda chceme být depresivní, ale můžeme si vybrat, jak si díky přijetí vše zmírnit. Skutečnost, že nemáme úplnou kontrolu, může být děsivá, ale umožní nám to soustředit se na to, na čem doopravdy záleží.
Mysl je velmi náladová, musíme se jí zavděčovat. Nabízí báječnou, prakticky zázračnou zkratku k osvobození. Věci nejsou tak důležité, jak si myslíme. Můžeme si uvědomit, že problémy vytváříme tím, že všechno bereme příliš vážně, ale když necháme důležitost plavat, tak najednou zjistíme, že máme vše ve svých rukou a nastane změna.
Dělat chyby je stav dočasný, vzdát se je stav trvalý.
Měli bychom být otevřeni možnosti, že náš život se může stát úžasným. Selhání a další významy jsou součástí života a dělají ho naplněným. Učme se sledovat selhání jako proces učení a pochopení k rozvoji vlastního potenciálu. Naše přehnané přemýšlení, plánování kariér a života nás stresuje, znervózňuje, svazuje. Přitom nemá dlouhodobější význam. Měli bychom si najít představu vlastní cesty, udělat si vlastní mapy a vytvořit si vlastní kompas.
Změnit minulost nemůžeme, ale budoucnost ano.
Všechny problémy a trápení pojďme hodit za hlavu. Žádné komplikace, nýbrž příležitosti, to jsme my. Nebojme se selhání, protože to je příležitost objevit něco nového.
Dívejme se na svět postrádající smysl a účel a všímejme si příležitostí k vytvoření vlastního života. Můžeme měnit negativní zážitek na pozitivní, protože i pozitivní se mění na negativní. Nepomohou nám pouze myšlenky na štěstí, ale musíme o sebe lépe pečovat, cvičit, meditovat, kultivovat lásku, přátelství a dobře spát. Můžeme si vytvořit svůj vlastní smysl a objevit, co nás dělá šťastnými.
Svět je limitovaný příběhy, které probíhají v našich hlavách.
Předpověditelný život = chodící zombie
Chceme všechno rychle v očekávání dlouhodobého užitku a divíme se krátkosti. Záleží nám na oblíbenosti a zajímavosti, přehlížíme vlastní prožitek. Vyměňujeme pocit dlouhodobé „superlidskosti“ za zapomenuté užitky. Požitkářství cestou k uspokojení samoty.
Hledáme význam v každém hovnu, že se z nás stávají objímači hoven. A měníme hovna v diamanty.
Proč by existence měla mít význam?
Existujeme, můžeme si vybírat a neplýtvat časem. Jsme živí. Tak proč se trápit, když můžeme pomáhat druhým?
Učme se z uskutečňování a nikoli z pouhého připravování se na uskutečnění. Radost v očích člověka, který uskuteční něco, co se zhruba dvě minuty předtím naučil, je neuvěřitelná. Následujme zapálení pro činnosti a nesnažme se pouze slovy přemlouvat sebe nebo své okolí.
Uvědomujme si, že smrt je součást života a konce bytí. Kvalita je určena prožitkem jednotlivce a vzpomínkou skupiny. Realita je teď a multitasking neexistuje.
Ženeme se za uznáním druhých tak usilovně, že přehlížíme vlastní možnost rozhodování. Upřednostňujeme ostatní vůči sobě.
Nikdo neuspěje sám a nikdo nezklame sám. Dávejte pozor na to, jaký lidé jsou okolo vás.
Co aplikovat v praxi:
- Mějme koníčky – dostaneme se do dobré nálady pomocí činnosti.
- Pomáhejme ostatním – pomáhání druhým vyplavuje více hormonu spokojenosti a zároveň se stáváme součástí komunity, která nás činí šťastnějšími.
- Zvolme si svůj přístup – když se nám něco nedaří nebo chceme skončit, můžeme se zamyslet nad tím, proč jsme začali nebo jaký prožitek nám to celé přináší a změnit osobní přístup. Cokoli se dá změnit a až smrt vše ukončí.
- Řešme problémy a nevytvářejme si je. Neptejme se kdo za to může. Když nás někdo pomlouvá, záleží na tom z dlouhodobého pohledu?
- Dělejme to nejlepší – soustřeďme se na důležité a dělejme vše tak, abychom z činnosti dostali to nejlepší. Jdete na schůzku, která je nudná? Zaměřte se na to, co se z ní můžete naučit.
- Buďme vědomí – buďme k sobě upřímní. Děláme to nejlepší a nemůžeme být zároveň na dvou místech, osobně ani myšlenkově. Zkusme meditovat nebo aplikovat bdělou pozornost.
- Soustřeďme se na spánek – spánek je nejzákladnější regenerace pro naši mysl i tělo.
- Propojme se s přírodou – více pobytu v přírodě a více zeleně do života přinese lepší psychickou pohodu.
- Smějme se a objímejme se s láskou k ostatním i k sobě samotným.
V životě máme pouze jeden pokus. Prožít můžeme jen svůj osud. Život je právě tou jedinou věcí, na které záleží. Vše zmizí, jakmile to prožijeme. Jediná podstata života je ta, kterou zvolíme.
Nevěřím, že smyslem života je být šťastný. Myslím si, že smyslem života je být užitečný, zodpovědný a soucitný. Je důležité stát se někým, kdo má radost žít.
Můžeme prozkoumávat sami sebe a svět kolem nás. Můžeme si užít pocity, knihy, jídlo, slunce a být spolu. Už jenom to, že přemýšlíme o pocitech, je svým způsobem úžasné. Jsme volní na hřišti světa a součástí světa jako slunce či černá díra ve vesmíru. Ani nevíme, co všechno se dá objevit. Neznáme pravidla vesmíru, vznik života či jeho smysl. Nemáme tušení, co je vědomí, nebo jestli jsme sami ve vesmíru. Ale můžeme se pokusit najít odpovědi. Je toho tolik co stojí za to objevovat.
Život není o hledání sebe sama. Život je o vytváření sebe sama.
– George Bernard Shaw